Od 1.1.2026 vstupuje v platnost nové nařízení vlády 322/2025 Sb., které nahrazuje původní 201/2010 Sb. Nejzásadnější změnou, kterou přináší, je hlášení pracovních úrazů a zasílání Záznamů o úrazech pouze elektronicky, prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). A určité změny lhůt.

1. Členení a kategorizace pracovních úrazů

Zde se víceméně kromě názvosloví nic nemění. Původní rozdělení na úrazy smrtelné, závažné, ostatní a pak ty, které se nehlásí, se kromě názvů nijak nemění:

• Smrtelný pracovní úraz: Poškození zdraví, na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do jednoho roku ode dne úrazu. Tato definice zůstává stejná jako ve starém nařízení.
• Závažný pracovní úraz: Úraz, u kterého trvá nebo lze předpokládat hospitalizace více než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo jde o životu nebezpečný či hromadný pracovní úraz
• Pracovní úraz s dočasnou pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny (pokud se nejedná o úraz závažný nebo smrtelný)
• Pracovní úraz, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena PN nepřesahující 3 kalendářní dny

2. Digitalizace a způsob hlášení

Toto je nejzásadnější změna celé novely. Jako jediný způsob se jak pro ohlášení, tak pro zasílání Záznamu o úrazu, stanovuje elektronická forma prostřednictvím Portálu SÚIP.

Ohlášení úrazu: Zaměstnavatel ohlásí závažný nebo smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu elektronicky prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce (portál úřadu) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (OIP) nebo obvodnímu báňskému úřadu (OBÚ).

V dřívější úpravě se ohlášení mohlo provést jakýmkoli prostředkem, nemuselo být čistě elektronické.

Zasílání Záznamu o úrazu: Zasílání záznamu o pracovním úrazu OIP/OBÚ probíhá rovněž prostřednictvím Portálu SÚIP. Zaslání ostatním subjektům (Policii ČR, zdravotní pojišťovně) probíhá elektronicky nebo v listinné podobě. Záznamy pro poslední skupinu úrazů, tedy těch, které nezpůsobily ani pracovní neschopnost delší než tři dny, se i nadále nikam nezasílají.

3. Lhůty pro zasílání Záznamu o úrazu

Zde je také novinka. Všechny lhůty činí 15 pracovních dnů.

“Běžné” záznamy se zasílají do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl.

Dříve to bylo souhrnně za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.

Záznamy o smrtelných pracovních úrazech se zasílají také do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl.

Dříve to bylo do pěti dnů.

4. Evidence v Knize úrazů

Neuvádí se počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu.

Uvádí se druh úrazu podle výše uvedeného členění.

Druh zranění a zraněná část těla se uvádí, pokud je tato informace zaměstnavateli známa.

5. Hlášení změn

Původní formulář Záznam o úrazu – hlášení změn se ruší. Nově se zavádí Aktualizace záznamu o pracovním úrazu, která se provádí elektronicky prostřednictvím Portálu SÚIP bez zbytečného odkladu, pokud se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů v již odeslaném záznamu.

6. Náležitosti Záznamu o úrazu

Tyto náležitosti se výrazně neliší od původního Nařízení. Některé povinnosti uváděné jako “nové”, byly běžně uváděny i v původních Záznamech o úrazu, jen se trochu upravily podmínky. Například:

• vyžadují se informace o tom, zda byla provedena kontrola přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek u postiženého zaměstnance a jaký byl výsledek této kontroly
• je třeba uvést ekonomickou činnost zaměstnavatele (podle CZ-NACE)
• je vyžadována informace o druhu vykonávané práce zaměstnance (podle CZ-ISCO)

Zaměstnavatel je povinen uchovávat podepsaný záznam o pracovním úrazu po dobu 10 let.

Původní Nařízení (201/2010 Sb.) bylo zrušeno, ale povinnosti zaměstnavatele v případě pracovního úrazu, ke kterému došlo přede dnem 1. ledna 2026, se i nadále řídí zněním nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Závěr

Jak říkají cimrmanologové: “Myšlenka dobrá, výsledky nebyly dobré.” Celý koncept digitalizace není v podstatě špatný. Přináší určitě jednodušší zpracování zadaných dat a ze strany úřadu se s nimi dá lépe pracovat pro účely statistiky.

Údajnou výhodou má být snížení administrativní zátěže pro zaměstnavatele, zpřehlednění agendy, protože bude mít všechny úrazy na jednom místě. To není zcela pravda. Nebyla odstraněna povinnost zasílání Záznamu o úrazu na další instituce (zdravotní pojišťovna zaměstnance, úrazová pojišťovna zaměstnavatele), což přes portál nejde, takže se i nadále zasílá původními způsoby (datovou schránkou, poštou). Přibyla povinnost uchovávat podepsané Záznamy po dobu 10 let, což značně snižuje přínos Portálu ve věci evidence na jednom místě.

Do portálu se přihlašuje státními přihlašovacími prostředky, například Mobilní klíč eGovernmentu, Identita občana, Bankovní identita, eObčanka apod. Osoba, která může úraz prostřednictvím Portálu zadat, tak musí disponovat některým z těchto prostředků. Navíc musí být v portálu zmocněna, což znamená, že se statutární zástupce, který v mnoha případech podobné agendy osobně neřešil, musí do Portálu přihlásit a příslušnou osobu tam zmocnit, případně řešit pracovní úraz sám. Přičteme-li k tomu, že jsme mnohým klientům připravovali Záznamy o úrazu k odeslání, což už nyní nepůjde, jediným, komu dojde nakonec ke snížení administrativní zátěže, je Státní úřad inspekce práce, protože nadále nemusí data zpracovávat ručně.